1. Děsivá atmosféra:
"Erlking" vytváří děsivou atmosféru od samého počátku a připravuje půdu pro hrozivé události, které se odehrávají. Temné a bouřlivé prostředí básně s „divokým větrem“ a „létajícími mraky“ vytváří pocit předtuchy a nejistoty. Toto atmosférické pozadí umocňuje podivnost a úžasnost balady.
2. Tajemné postavy:
Báseň představuje dvě tajemné a nadpřirozené postavy:Erlkinga a jeho dcery. Erlking je zobrazen jako temná, zlovolná postava, která se vynoří z temnoty, aby pronásledovala otce a syna. Jeho dcery jsou popisovány jako „krásné děti“, které chlapce lákají svými okouzlujícími hlasy. Tyto záhadné postavy dodávají baladě nádech tajemna a nebezpečí a zvyšují pocit podivnosti.
3. Nadpřirozené prvky:
"Erlking" je naplněn nadpřirozenými prvky, které přispívají k jeho podivnosti a úžasu. Ústřední konflikt básně se točí kolem otcových pokusů chránit svého syna před spáry Erlkingů, kteří jsou často spojováni se smrtí a zlovolnými silami. Použití nadpřirozených obrazů v básni, jako je „Erlkingova koruna“, „temný les“ a „bledý měsíc“, dále zvyšuje děsivou a nadpozemskou atmosféru balady.
4. Použití opakování:
Goethe používá opakování k vytvoření pocitu naléhavosti a budování napětí v celé básni. Opakované fráze jako „Erlking“ a „Otče, nevidíš“ dodávají baladě hypnotickou kvalitu a vtahují čtenáře hlouběji do zoufalého boje otce a syna s nadpřirozenou hrozbou.
5. Zvukové efekty:
Použití zvukových efektů, jako je aliterace a onomatopoeia, přispívá k její podivnosti a úžasu. Opakování určitých souhlásek a používání slov, která napodobují přírodní zvuky, vytváří pocit sluchové disonance, odrážející rostoucí strach a zmatek otce a syna.
6. Nejednoznačný konec:
Báseň končí nejednoznačnou poznámkou, takže čtenáři nejsou v nejistotě ohledně osudu otce a syna. Tato nejednoznačnost umožňuje mnohonásobné interpretace a dodává básni trvalou působivost. Otevřená povaha konce dále zvyšuje podivnost balady a smysl pro úžas.
Závěrem, "Erlking" mistrovsky zachycuje podivnost a div balady prostřednictvím její děsivé atmosféry, tajemných postav, nadpřirozených prvků, použití opakování, zvukových efektů a nejednoznačného konce. Goethova báseň přenese čtenáře do říše temnoty a okouzlení a zanechá v nich přetrvávající pocit neklidu a fascinace.