Myšlenkou Závoje nevědomosti je, že osoby s rozhodovací pravomocí by neměly mít přístup k informacím o své vlastní identitě, sociálním a ekonomickém postavení a dalším podobným kontextovým detailům, které by mohly ovlivnit jejich volby. Odstraněním těchto informací se pozornost přesouvá od úzkých osobních zájmů k širším úvahám o tom, co je spravedlivé, spravedlivé a prospěšné pro společnost jako celek.
John Rawls, politický a morální filozof, představil koncept závoje nevědomosti ve své knize „Teorie spravedlnosti“. Podle Rawlse by racionální a nestranní rozhodovací činitelé v takové pozici – za Závojem nevědomosti – volili principy spravedlnosti a férovosti, které platí stejně pro všechny jednotlivce.
Závoj nevědomosti není určen k vymazání osobních zkušeností a hodnot. Spíše vybízí tvůrce rozhodnutí, aby upřednostňovali univerzální hodnoty a přemýšleli nad rámec individuálních okolností, aby zajistili, že politiky budou dodržovat základní principy spravedlnosti, rovnosti a rovných příležitostí.
Použití závoje nevědomosti je relevantní pro různé oblasti, jako je veřejná politika, právo, ekonomika a sociální plánování, kde se hledají spravedlivé a spravedlivé výsledky. Je však zásadní poznamenat, že praktické použití může být složité, protože určitá úroveň osobních informací může být nezbytná pro praktické provádění politiky. Nicméně Závoj nevědomosti slouží jako myšlenkový experiment, který může pomoci vést rozhodovací procesy směrem k vytvoření spravedlivějších a inkluzivnějších společností.