V této souvislosti se „pobuřující štěstěna“ týká způsobu, jakým osud Hamletovi naložil krutou ruku. Ztratil otce a nyní se jeho matka znovu provdala za jeho strýce. Hamlet má pocit, jako by mu štěstí zasadilo nespravedlivou ránu, a snaží se s tím smířit.
Fráze „pobuřující štěstí“ také odráží Hamletův pohled na svět jako na místo chaosu a nejistoty. Má pocit, že nemá kontrolu nad svým životem, a je vydán napospas osudu. Tento pocit bezmoci je jednou z věcí, které Hamleta přivádějí k šílenství.
V konečném důsledku je fráze „pobuřující štěstí“ odrazem Hamletova stavu mysli. Je to hluboce utrápený mladý muž, který se snaží vyrovnat s výzvami, které mu život postavil do cesty.