Hudební styl :
- Německá opera :Často se vyznačuje složitými hudebními strukturami a složitou orchestrací. Němečtí skladatelé, jako je Richard Wagner, používali leitmotivy (opakující se hudební témata spojená s postavami nebo nápady) k vytvoření jednotného hudebního zážitku. Harmonicky se německá opera vyznačovala bohatými a hustými texturami, často se pouštějící do chromatismu a disonance.
– Italská opera :Italská opera naopak kladla důraz na melodickou krásu a jednoduchost. Italští skladatelé, jako Gioachino Rossini, Gaetano Donizetti a Giuseppe Verdi, se soustředili na vytváření nezapomenutelných árií a souborů, které předváděly vokální schopnosti zpěváků. Italská opera upřednostňovala přímočařejší harmonické průběhy a využívala bel canto (vokální styl zdůrazňující vokální hbitost a zdobení).
Dramatická struktura :
- Německá opera :Německé opery měly často složitá a symbolická libreta, čerpající z mytologie, historie a filozofie. Wagner se zejména snažil vytvořit Gesamtkunstwerk („totální umělecké dílo“), kde byly hudba, drama a vizuální prvky hladce integrovány, aby zprostředkovaly hlubší filozofické myšlenky a emoce.
– Italská opera :Italská operní libreta byla typicky přímější a zaměřená na romantické nebo historické příběhy, často zahrnující lásku, žárlivost a pomstu. Italští operní skladatelé kladli větší důraz na emocionální rezonanci příběhu a postav s cílem vyvolat silné reakce publika.
Vokální styl :
- Německá opera :Německé opery vyžadovaly všestrannější a výkonnější zpěváky, kteří by zvládali složité vokální linky, často vyžadující dramatickou intenzitu a výraz. Wagnerovští pěvci potřebovali mít jak lyrické, tak deklamační schopnosti, protože jeho opery často vyžadovaly jak vzletné melodie, tak dramatické recitativy.
– Italská opera :Italská opera upřednostňovala pěvce s výjimečnou hlasovou technikou a hbitostí. Italští operní pěvci byli oslavováni pro svou schopnost provádět složité ozdoby, koloraturní pasáže a vysoké tóny. Technika bel canta byla vysoce ceněná a zpěváci projevovali svou virtuozitu prostřednictvím propracovaných árií a duetů.
Orchestr :
- Německá opera :Německé opery typicky představovaly větší orchestry s různorodým rozsahem nástrojů. Wagner například rozšířil orchestr o nástroje jako basová tuba, anglický roh a kontrabasový klarinet a vytvořil tak bohatou orchestrální paletu.
– Italská opera :Italské opery zaměstnávaly menší orchestry se zaměřením na smyčce a dřevěné nástroje. Orchestr hrál vedlejší roli, doprovázel zpěváky a zdůrazňoval melodické linky.
Tyto rozdíly odrážejí odlišné umělecké vize a kulturní vlivy, které formovaly německou a italskou operu v 19. století. Každá tradice významně přispěla k rozvoji opery a uchvátila publikum svým jedinečným spojením hudby, dramatu a vokálního umění.