Achebe začíná tím, že uznává, že vypravěč v „Věci se rozpadají“ není neutrální pozorovatel. Je produktem své doby a svých zkušeností a jeho pohled je utvářen dominantními ideologiemi koloniální éry. Achebe však tvrdí, že to neznamená, že perspektiva vypravěče není platná nebo že neodráží postoje Igbo lidí.
Achebe poukazuje na to, že vypravěč není jediným hlasem v románu. Je jednou z mnoha postav, které vyjadřují různé pohledy na kulturu a společnost Igbo. Achebe také poznamenává, že perspektiva vypravěče je neustále zpochybňována a zpochybňována ostatními postavami a že čtenář je nakonec ponechán, aby se sám rozhodl, čemu má věřit.
Achebe uzavírá argumentem, že perspektiva vypravěče je cenným nástrojem pro pochopení složitých a často protichůdných způsobů, jakými byla kultura Igbo vnímána a chápána během koloniální éry. Tvrdí, že perspektiva vypravěče není odrazem jeho osobních předsudků, ale spíše odrazem širšího společenského a historického kontextu, ve kterém byl román napsán.