Victor zažívá fyzické a emocionální utrpení, když zírá na výsledek svého experimentu. Cítí hluboký pocit selhání a znechucení vůči sobě samému, že přivedl takovou bytost na svět. Tíha jeho viny se stává téměř neúnosnou a on zápasí s vědomím, že nejen vytvořil něco monstrózního, ale také způsobil utrpení sobě i ostatním.
Toto setkání spustí ve Victorovi hlubokou změnu. Chápe velikost zkázy, kterou způsobil, a začíná pochybovat o svém vlastním rozumu a motivacích. Pohled na mrtvolu slouží jako ostrá připomínka, že jeho honba za poznáním a mocí vedlo k tragickému konci, a on čelí kruté realitě následků, kterým nyní musí čelit.