Zde je důvod:
* Kontrast znaků: John Clay, strůjce schématu Ligy Rudých hlav, je mazaný a nemilosrdný zločinec, zatímco Sherlock Holmes je brilantní a bystrý detektiv. Jejich protikladné povahy vytvářejí dynamické napětí v celém příběhu.
* Motivace: Clayova motivace je čistě samoúčelná, vedená chamtivostí a touhou po bohatství. Holmes je naopak motivován spravedlností a touhou vyřešit záhadu.
* Metody: Clayovy metody jsou záludné a manipulativní, k dosažení svých cílů používají klam a lsti. Holmes však využívá svůj bystrý intelekt, bystré pozorování a logické dedukce k odhalení pravdy.
* Výsledek: Clayův plán nakonec selže kvůli Holmesově brilantnosti a dedukci, což zdůrazňuje dynamiku mezi těmito dvěma postavami.
Zatímco další postavy jako Vincent Spaulding (alias Johna Claye) a Jabez Wilson hrají v příběhu role, John Clay vyčnívá jako hlavní role Sherlocka Holmese. Jejich kontrastní osobnosti a metody vytvářejí ústřední konflikt a posouvají vyprávění kupředu.