Zde je důvod, proč tento úhel pohledu funguje pro příběh Popelky:
* Empatie a spojení: Zaměřením se na Popelčin vnitřní svět se čtenář může snadno vcítit do jejích bojů a oslavit její triumfy. Chápeme její touhu po štěstí, její bolest ze špatného zacházení a její naději na lepší život.
* Odhalení postavy: Omezená perspektiva třetí osoby umožňuje čtenáři vidět vývoj postavy Popelky. Vidíme její laskavost, odolnost a sílu, a to i tváří v tvář nepřízni osudu.
* Vytvoření napětí: Omezená perspektiva může vytvářet napětí tím, že čtenáři zatajuje určité informace. O princově zájmu o Popelku se dozvídáme až postupně, což buduje očekávání a vzrušení.
Zatímco příběh je nejčastěji vyprávěn z pohledu Popelky, některé varianty mohou používat jiné úhly pohledu:
* První osoba: Příběh by mohl být vyprávěn z Popelčiny vlastní perspektivy s použitím „já“ a „já“. To by příběhu dodalo intimnější a osobnější pocit.
* Vševědoucí třetí osoba: Příběh by se dal vyprávět z božské perspektivy se znalostí myšlenek a pocitů všech postav. To by poskytlo širší pohled na události, ale mohlo by to snížit emocionální vztah čtenáře k Popelce.
Celkově omezený pohled třetí osoby poskytuje nejúčinnější způsob, jak vyprávět Popelčin příběh, umožňuje čtenáři spojit se s její cestou a ocenit témata naděje, laskavosti a vytrvalosti.