Funguje to takto:
* Vnější příběh: Román začíná tím, že Robert Walton, průzkumník v Arktidě, píše dopisy své sestře Margaret Saville. Popisuje svou cestu a setkání s Victorem Frankensteinem, který mu vypráví svůj příběh.
* Vnitřní příběh: Příběh Victora Frankensteina se odvíjí, když vypráví o svých zkušenostech s vytvořením netvora, jeho následným útěkem a tragédií, která následuje. Toto je hlavní příběh románu.
Román je proto rámován vnějším příběhem Waltonových dopisů, do kterého je vnořen Victorův příběh. Tato struktura slouží několika účelům:
* Přidává vrstvy perspektivy: Příběh slyšíme nejen z pohledu Victora, ale také z pohledu Waltona, což umožňuje různé interpretace a náhledy.
* Zvyšuje napětí: Tajemství kolem Frankensteinova stvoření a jeho setkání s Waltonem buduje očekávání vnitřního příběhu.
* Zdůrazňuje sílu vyprávění: Waltonovy dopisy naznačují, že sdílení příběhů nám může pomoci porozumět sami sobě a světu kolem nás.
Takže zatímco "Frankenstein" je primárně o Victorově stvoření a následném chaosu, příběh ve struktuře příběhu dodává vyprávění hloubku a komplexnost.