Naděje a vytrvalost: Příběh Popelky je o překonání nepřízně osudu a víře v sílu snů. Přestože s ní její nevlastní matka a nevlastní sestry špatně zacházejí, nikdy se nevzdává naděje na lepší život.
Laskavost a soucit: Navzdory svým útrapám zůstává Popelka laskavá a soucitná, chová se k ostatním s respektem, dokonce i k těm, kteří jsou k ní nevlídní. Tím si získá přízeň její kmotry víly a nakonec jí pomůže dosáhnout štěstí.
Vnitřní krása: Příběh zdůrazňuje, že skutečná krása spočívá uvnitř, nikoli ve vnějším vzhledu. Popelčina dobrota a dobrota prosvítá, čímž je pro prince přitažlivá, i když je zpočátku oblečená v hadrech.
Spravedlnost a karma: Příběh naznačuje, že dobré skutky jsou odměňovány, zatímco zlé jsou trestány. Popelčina laskavost je odměněna životem ve štěstí, zatímco její nevlastní matka a nevlastní sestry jsou ponechány čelit následkům své krutosti.
Hledání lásky a štěstí: Příběh v konečném důsledku oslavuje sílu lásky a možnost nalézt štěstí, a to i po snášení strádání.
Význam víry v magii: Příběh prostřednictvím své pohádkové kmotry a magických prvků vybízí diváky k víře v sílu snů a možností.
Nakonec je poselstvím Popelky poselstvím naděje, laskavosti a víry, že dobré věci se mohou stát těm, kdo vytrvají a zůstanou věrní sami sobě. Připomíná nám, že krása pochází zevnitř a že skutečné štěstí pochází z lásky a laskavosti.