Holdenovo negativní vnímání dospělých je utvářeno různými zkušenostmi a pozorováními v celém románu:
- Neautentičnost:Holden často kritizuje dospělé za to, že jsou falešní a domýšliví, a často je označuje jako "falešné". Cítí, že nosí masky a předstírají, že jsou něčím, čím nejsou, postrádají skutečné emoce a motivaci.
- Chamtivost a korupce:Holden se setkává s případy chamtivosti a korupce mezi dospělými. Kritizuje finanční svět, vzdělávací systém a zábavní průmysl za jejich materialistické hodnoty a nedostatek integrity.
- Pokrytectví:Holden poukazuje na pokrytectví dospělých při kázání morálních hodnot, zatímco sami se zapojují do pochybného chování. Kritizuje zejména jejich sexuální pokrytectví a nedostatek autenticity při vyjadřování emocí.
- Odpojení od mládí:Holden pociťuje značnou generační propast mezi sebou a dospělými. Věří, že dospělí ztratili kontakt se svými mladistvými ideály, s přibývajícím věkem jsou unavení a cyničtí.
Holdenovo pohrdání dospělými je také poháněno jeho vlastním pocitem deziluze a obtížemi, kterým čelí při procházení dospíváním. Cítí se nepochopený dospělými a vidí je jako nepodporující a odsuzující. V důsledku toho často touží po jednodušší době, kdy byl ještě dítě a svět mu připadal přímočařejší a nevinnější.
Je však důležité poznamenat, že Holden je také schopen uznat pozitivní vlastnosti některých dospělých. V průběhu románu se setkává s několika jednotlivci, jako je jeho učitel angličtiny pan Antolini, kteří k němu chovají skutečnou laskavost a porozumění. Tato setkání mu poskytují chvíle naděje a spojení uprostřed jeho negativního vnímání dospělých.