1. Proroctví a osud :Hra začíná proroctvím, že Oidipus zabije svého otce a ožení se s jeho matkou. Navzdory snaze vyhnout se tomu Oidipus nevědomky naplňuje proroctví, čímž uvádí do pohybu tragické události hry. Myšlenka osudu a bezmocnosti jednotlivců vůči předem určenému osudu tvoří ústřední téma tragédie.
2. Neznalost a sebeobjevování :Oidipus ve své snaze odhalit pravdu o vraždě krále Laia nevědomky odhaluje svou vlastní minulost a původ. Odhalení jeho krvesmilného vztahu s jeho matkou Jocastou a otcovraždy, kterou nevědomky spáchal, vytváří v Oidipovi pocit hrůzy a zoufalství.
3. Tragická chyba (Hamartia) :Tragická chyba Oidipa spočívá v jeho přílišné pýše, tvrdohlavosti a touze poznat pravdu, i když to vede k jeho pádu. Jeho neochvějné odhodlání odhalit pravdu a neuposlechnutí varování od Tiresiase a dalších přispívají k jeho tragickému osudu.
4. Anagnorisis (rozpoznávání) :Oidipovo postupné uvědomování si svých přečinů a jeho sestup do zoufalství, když objevuje pravdu, představuje klíčový moment hry. Rozpoznání jeho činů a jejich následků vede k intenzivnímu emocionálnímu utrpení a úzkosti.
5. Katarze :Publikum zažívá pocit katarze, když je svědkem emocionálního pádu Oidipa a jeho utrpení. Toto emocionální uvolnění umožňuje divákům zamyslet se nad tématy lidské slabosti, nepředvídatelných sil osudu a důsledků vlastních činů.