V Macbethovi inspirují čarodějnická proroctví Macbetha k tomu, aby usiloval o moc, což ho vede k páchání ohavných činů a nakonec k šílenství a sebezničení. Jejich role ve hře je klíčová, protože manipulují s Macbethovými ambicemi a využívají jeho slabosti a tlačí ho vstříc jeho tragickému osudu.
Na druhé straně Iago působí prostřednictvím mazanosti, manipulace a podvodu. Zasévá do Othellovy mysli semena pochybností a žárlivosti, což vede k Othellovu pádu a zničení jeho vztahu s Desdemonou. Iagovy činy slouží jako hnací síla tragických událostí hry a činí z něj ústřední postavu děje.
Kromě toho, jak čarodějnice, tak Iago přebírají role, které zvyšují jejich dopad jako katalyzátory. Čarodějky se objevují jako nadpřirozené entity, vzbuzují pocit zlomyslnosti z jiného světa a ovlivňují Macbethovo jednání prostřednictvím proroctví a vizí. Na druhé straně Iago je machiavelistický intrikář, který pracuje v zákulisí a využívá své charisma a mazanost, aby zorganizoval Othellův pád.
Čarodějnice a Iago proto hrají zásadní roli jako katalyzátory ve svých hrách, utvářejí běh událostí a následné tragédie, které postihnou Macbetha a Othella.