Můžete pojednat o Josephu Andrewsovi jako o komickém eposu v próze?

Joseph Andrews, vydaný v roce 1742, je skutečně považován za komický epos v próze. Je to literární dílo, které sdílí několik charakteristik s tradiční epickou poezií, jako je Homérova Ilias a Odyssea, ale je psáno spíše prózou než verši. Zde jsou některé klíčové prvky, které přispívají k postavení Josepha Andrewse jako komiksového eposu:

1. Moc-epický tón: Joseph Andrews používá falešný epický tón, který paroduje konvence a styly klasické epické poezie. Satirizuje velkolepý a hrdinský jazyk, zveličené události a idealizované postavy, které se často vyskytují v tradičních eposech. Fielding používá humor, ironii a vtip k vytvoření komického efektu a zároveň komentuje společenské a literární konvence své doby.

2. Satirické prvky: Román je ostrou satirou na různé aspekty společnosti, včetně sociální hierarchie, třídních rozdílů, korupce a pokrytectví. Fielding používá humor a nadsázku, aby kritizoval pošetilosti a neřesti své doby. Zesměšňuje postavy z vyšší třídy pro jejich ješitnost, pýchu a falešný pocit nadřazenosti.

3. Hrdinská charakteristika: Zatímco hlavní hrdina, Joseph Andrews, nezapadá do typické formy epického hrdiny, stále vykazuje jisté hrdinské vlastnosti, jako je ctnost, integrita a odolnost. Stojí za svými zásadami a morálkou navzdory výzvám a pokušením, kterým čelí. Josephovu cestu lze chápat jako parodii na tradiční výpravu epického hrdiny, kdy putuje z jednoho místa na druhé a naráží na různé překážky a humorné situace.

4. Epická cesta: Joseph Andrews se vydává na cestu z Londýna do svého rodného města na venkově, která připomíná výpravu epického hrdiny. Na své cestě se setká s řadou dobrodružství a neštěstí, včetně toho, že byl okraden, spleten s pirátem pirátů a zamiloval se.

5. Zúčastněný pozemek: Ve skutečném epickém stylu představuje Joseph Andrews spletitý děj, který zahrnuje zvraty, napínavé momenty a uspokojivý závěr. Vyprávění zahrnuje více postav a prolínající se dějové linie, což přispívá ke složitosti zápletky.

6. Rozšířená přirovnání: Fielding často používá rozšířená přirovnání, což jsou propracovaná přirovnání, která přesahují jedinou větu, aby zlepšila vyprávění a přidala vtipné prvky. Tato přirovnání často čerpají ze známých každodenních předmětů nebo situací a vytvářejí komický efekt.

7. Boží zásah: Ačkoli román nepředstavuje doslovné bohy nebo bohyně, Fielding někdy zahrnuje prvky božského zásahu nebo prozřetelnostního vedení. To ještě více zdůrazňuje paralely s klasickou epickou poezií, která často zahrnovala vliv božstev v životech postav.

Celkově Joseph Andrews kombinuje komiks s epikou, mísí humor a satiru s prvky tradiční hrdinské poezie. Fieldingovo chytré použití jazyka, živé charakterizace a poutavé vyprávění dělají z Josepha Andrewse pozoruhodný příklad komického eposu v próze.