1. Vina a výčitky svědomí:Po zabití Duncana se Macbeth cítí přemožen vinou a výčitkami svědomí. Začne mít halucinace, vidí ducha Banquo a bojí se odplaty za své činy. Tyto psychologické vlivy mu znesnadňují vyrovnat se se svým zločinem a jít dál.
2. Ztráta nevinnosti:Macbethova vražda Duncana znamená významný obrat v jeho charakteru. Překročí morální hranici a ztratí svou nevinnost. Tato ztráta ho těžce tíží, protože má pocit, že se už nikdy nemůže vrátit k osobě, kterou byl předtím.
3. Strach z následků:Macbeth se neustále bojí následků svého zločinu. Obává se, že bude dopaden a potrestán, a bojí se možnosti odplaty od ostatních, kteří by se mohli pomstít. Tento strach ho udržuje ve stavu paranoie a úzkosti.
4. Izolace a osamělost:Macbethův zločin ho izoluje od ostatních. Stává se odtažitým a podezíravým, odstrkuje svou ženu Lady Macbeth a své přátele. Tato izolace prohlubuje jeho vinu a ztěžuje mu vypořádat se se svými emocemi.
5. Ambice a síla:Macbethovou počáteční motivací k zabití Duncana je jeho ambice po moci. Po spáchání zločinu však zjistí, že moc, kterou získá, mu nepřináší uspokojení ani štěstí. Místo toho to jen umocňuje jeho vinu a bídu.
Celkově vzato je Macbethova neschopnost vypořádat se se svým zločinem výsledkem kombinace psychického trápení, morálního konfliktu, strachu a prázdnoty, která pochází z honby za mocí za každou cenu.