Jak Shakespeare používá jazyk k vyjádření pocitů ve Dvanácté noci?

Ve hře Williama Shakespeara „Twelfth Night“ hraje jazyk klíčovou roli při prezentaci složitých pocitů a emocí postav. Shakespeare využívá různé literární prostředky a techniky k vyjádření vnitřních myšlenek, tužeb a konfliktů postav, čímž vytváří bohaté a jemné zobrazení jejich emocionálních stavů.

1. Obrazy a metafory:Shakespeare používá obrazy a metafory k vytvoření živých mentálních obrazů a srovnání, které evokují pocity postav. Když například Viola popisuje svou lásku k Orsinovi, přirovnává své srdce k „vrbovému srubu“, kde myšlenky „ležely husté jako listí na podzim“. Tento obraz vyjadřuje hloubku a intenzitu jejích emocí.

2. Slovní hříčky a slovní hříčky:Shakespeare zahrnuje slovní hříčky, slovní hříčky a dvojsmysly k vyjádření skrytých emocí a poskytnutí komické úlevy. Například postava sira Andrewa Aguecheeka často používá malapropismy a nesprávnou výslovnost, což odhaluje jeho nedostatek inteligence, ale také dodává hře humor.

3. Samomluvy a samomluvy:Samomluvy umožňují postavám vyjádřit své nejniternější myšlenky a pocity přímo publiku. Například Malvoliův monolog v dějství II, scéna II, odhaluje jeho pravou povahu a jeho iluze o vznešenosti. Asides, na druhé straně, poskytují postavám způsob, jak sdělit své myšlenky publiku, aniž by je ostatní postavy slyšely.

4. Dialog a ironie:Shakespeare používá dialog k předvedení kontrastních emocí a nedorozumění mezi postavami. Například vtipné výměny názorů mezi Violou a sirem Andrewem Aguecheekem zdůrazňují rozdíly v jejich společenském postavení a osobnostech, často vytvářejí ironické situace, které hře dodávají humor.

5. Symbolismus a motivy:Symbolické akce a opakující se motivy přispívají k emocionálnímu dopadu hry. Použití převleků a chybných identit symbolizuje zmatení postav a touhu skrýt své skutečné pocity. Motiv hudby navíc představuje sílu emocí rozhýbat duši a ovlivnit lidské chování.

6. Poetický jazyk:Shakespeare používá poetický jazyk, včetně sonetů, k vyjádření emocí postav zvýšeným a lyrickým způsobem. Například vévoda Orsino často mluví v poetických verších, které odrážejí jeho romantické a melancholické sklony.

7. Emoční vyvrcholení:Hra dosahuje svého emocionálního vyvrcholení v Aktu V, kde vyvrcholí zadržované pocity a konflikty postav. Odhalení, konfrontace a usmíření vedou ke katarzi emocí a zanechávají v publiku pocit rozuzlení a emocionálního uspokojení.

Dovedným propletením těchto lingvistických prvků vytváří Shakespeare ve „Twelfth Night“ tapisérii emocí, zachycující složitost lásky, touhy, podvodu a sebeobjevování. Hra demonstruje Shakespearovo mistrovství jazyka jako nástroje k zobrazení nuancí lidských citů a univerzální lidské zkušenosti lásky, ztráty a transformace.