1. Hamartia (chyba): Oidipovou tragickou chybou je jeho přílišná pýcha a zvědavost. Je příliš rychlý v jednání a příliš pomalý na to, aby zpochybňoval své vlastní předpoklady, které nakonec vedou k jeho pádu.
2. Peripetie (zvrat): Stěžejní okamžik hry nastává, když Oidipus odhalí pravdu o své identitě a vztahu s Jocastou. Tento obrat osudu je pro Oidipa nečekaný a katastrofální.
3. Anagnorisis (rozpoznávání) :Jak Oidipus odhaluje pravdu o své minulosti, dochází k hlubšímu pochopení sebe sama a svých činů. Toto uznání jeho tragického osudu je klíčovým prvkem jeho tragédie.
4. Katharze (očista) :Prostřednictvím emocionální cesty hry zažívá publikum pocit katarze, což je očista od emocí, jako je lítost a strach. Oidipovo utrpení a pád vyvolávají v publiku tyto emoce vedoucí k pocitu očisty a očištění.
5. Arogance a osud: Oidipův tragický pád je také spojen s jeho arogantností neboli přílišnou pýchou, která ho vede k přesvědčení, že může uniknout osudu předpovídanému věštcem. Tento konflikt mezi lidskou činností a božským osudem je ústředním tématem tragédie.
Celkově Oidipova postava ztělesňuje kvality tragického hrdiny, což z něj činí působivou a ikonickou postavu klasické řecké literatury a tragédie.