Tempo lze použít k vytvoření napětí, napětí, vzrušení nebo pocitu naléhavosti nebo ke zpomalení akce a vytvoření momentů reflexe nebo emocionálního dopadu.
Když se podíváme na tempo dramatu, uvažujeme:
- trvání a sled scén
- množství a typ akce ve scénách
- rytmus a tok dialogu nebo vyprávění
- tempo a rychlost, kterou děj postupuje
- načasování a umístění klíčových momentů, zvratů a vyvrcholení
- přechody mezi scénami a akty
- celková struktura a tvar dramatu
Účinná strategie tempa je zásadní pro udržení zapojení publika, řízení toku vyprávění, budování očekávání a vytváření uspokojivého dramatického zážitku.