Dramatická konvence je zařízení nebo technika, která se v dramatu používá k vytvoření určitého účinku nebo k vyjádření určitého významu. Dramatické konvence mohou zahrnovat věci jako:
1. Strana :Řádek nebo řeč, kterou postava promlouvá k publiku, ale ne k ostatním postavám na jevišti.
2. Solologie :Dlouhá řeč, kterou na jevišti pronáší samotná postava.
3. Deus ex machina :Náhlá a nečekaná událost, která řeší konflikt v příběhu.
4. Představy :Rady nebo vodítka, které jsou uvedeny v příběhu, aby připravily publikum na budoucí události.
5. Flashback :Scéna, která přerušuje současnou akci příběhu, aby ukázala události, které se staly v minulosti.
6. Symbolismus :Použití objektů nebo akcí k reprezentaci abstraktních myšlenek nebo konceptů.
7. Alegorie :Příběh, který je vyprávěn symbolickým způsobem, s hlubší morálkou nebo významem skrytým pod povrchem.
8. Groteska :Typ dramatu, který představuje zkreslené nebo zveličené postavy a situace komickým nebo satirickým způsobem.
9. Metadrama :Typ dramatu, který reflektuje sebe a povahu dramatu, často boří čtvrtou stěnu a přímo oslovuje publikum.
Dramatické konvence mohou být použity k vytvoření různých efektů, od vytváření napětí a tajemna až po poskytnutí komické úlevy nebo předání vážného sdělení. Jsou důležitou součástí sady nástrojů pro dramatika a lze je použít k vytvoření silných a nezapomenutelných divadelních zážitků.