Motivy:
* Ambice a jejich důsledky: Obě hry zkoumají destruktivní sílu nekontrolovatelných ambicí. Macbethova ctižádost ho vede k vraždě svého krále, zatímco Hamletova touha po pomstě ho stravuje a nakonec vede k jeho pádu.
* Povaha reality a vzhledu: Obě hry zpochybňují spolehlivost zdání a obtížnost poznání pravdy. Hamlet se potýká s autenticitou tvrzení ducha, zatímco Macbetha neustále pronásledují halucinace a iluze.
* Morální nejednoznačnost: Ani jedna hra nenabízí jasné hrdiny nebo padouchy. Macbeth i Hamlet se potýkají s morálními dilematy a dělají rozhodnutí, která mají zničující následky.
* Poškozující síla zla: Obě hry zkoumají způsoby, jak se zlo může šířit a kontaminovat i ty nejctnostnější jedince. Macbethova ctižádost ho vede cestou zkázy, zatímco Hamletova nerozhodnost umožňuje zlu vzkvétat.
Struktura:
* Zaměřte se na pomstu: Obě hry se soustředí na téma pomsty, i když různými způsoby. Zápletka Hamletovy pomsty řídí celou hru, zatímco Macbethova vražda Duncana je motivována touhou po moci, která pramení z proroctví o tom, že se stane králem.
* Použití nadpřirozených prvků: Obě hry obsahují nadpřirozené prvky, které ovlivňují jednání a rozhodování postav. Duch v Hamletovi a čarodějnice v Macbethovi hrají významnou roli při utváření osudů protagonistů.
* Tragičtí hrdinové: Oba protagonisté jsou považováni za tragické hrdiny, chybující jedince, kteří dělají osudová rozhodnutí, která vedou k jejich pádu.
Styl:
* Jambický pentametr: Obě hry jsou psány jambickým pentametrem, rytmickým vzorem, který Shakespeare používal ve většině svých her.
* Použití samomluv: Macbeth i Hamlet skvěle používají samomluvy, dlouhé řeči, ve kterých odhalují své nejniternější myšlenky a pocity.
Další podobnosti:
* Obě hry zkoumají témata osudu a svobodné vůle.
* Obě hry mají silné ženské postavy, které ovlivňují jednání mužských protagonistů. (Lady Macbeth a Gertruda v Hamletovi)
* Obě hry jsou považovány za jedno z největších děl anglické literatury.
Zatímco Macbeth a Hamlet se liší svými zápletkami a postavami, jejich zkoumání sdílených témat, struktury a stylu z nich dělá dvě z nejtrvalejších a nejpůsobivějších Shakespearových tragédií.