Macbeth:
* Ambiciózní a hladový po moci: Macbetha pohání především jeho ambice po moci, což ho vede k tomu, že pohotově přijímá proroctví čarodějnic jako příležitost k dosažení svých cílů.
Banquo:
* Skeptičtí a opatrní: Banquo zaujímá kritičtější postoj k proroctvím čarodějnic. Místo toho, aby je bezvýhradně přijal, zpochybňuje jejich platnost a potenciální důsledky.
* Morální kompas: Macbeth nechá slova čarodějnic pohltit jeho myšlenky, což ho vede na cestu viny, paranoie a násilí, aby si zajistil korunu.
* Morální reflexe: Banquo projevuje silnější morální kompas a varuje Macbetha před nebezpečím pronásledování proroctví. Je opatrnější ohledně potenciálně zrádných následků a projevuje loajalitu králi Duncanovi.
* Emocionální odezva: Macbeth je hluboce ovlivněn proroctvími, které jim umožňují rozvířit jeho vnitřní touhy po moci a kontrole, což nakonec vede k jeho pádu.
* Sebeuvědomění: Banquo reflektuje sebe, své okolí a potenciální etické důsledky proroctví. Snaží se spíše pochopit jejich pravý význam, než je slepě následovat.
Stručně řečeno, Macbethova ambiciózní a impulzivní povaha ho činí zranitelným vůči svůdným slovům čarodějnic, zatímco Banquov skeptický a opatrný přístup mu umožňuje zachovat si smysl pro rozum a morálku tváří v tvář jejich proroctvím.