* Volání a odpověď: Jedná se o techniku, kdy jeden improvizátor hraje hudební frázi a ostatní improvizátoři odpovídají svými vlastními frázemi. Toho lze využít k vytvoření smyslu pro dialog mezi improvizátory a k rozvoji nových hudebních nápadů.
* Obchodní čtyřky: Jedná se o techniku, kdy se každý improvizátor střídá ve hraní čtyřtaktového sóla. Toto je běžná technika v jazzové improvizaci a umožňuje každému improvizátorovi předvést své individuální dovednosti.
* Computing: Jedná se o techniku, kdy jeden nebo více improvizátorů doprovází sólistu hraním akordů nebo jiného podpůrného materiálu. To může pomoci vytvořit rytmický a harmonický základ pro sólistu a přinést to nejlepší z jejich hry.
* Opakování: Jedná se o techniku, kdy improvizátor opakuje hudební frázi nebo nápad vícekrát. Toho lze využít k vytvoření pocitu hybnosti nebo naléhavosti a k rozvoji nových hudebních nápadů.
* Varianta: Jedná se o techniku, kdy improvizátor vezme hudební nápad a nějakým způsobem ho změní. To může zahrnovat změnu rytmu, melodie nebo harmonie myšlenky. Je to skvělý způsob, jak vzbudit nový zájem o improvizované představení a zabránit tomu, aby se hudba opakovala.
Budování improvizace je dovednost, která vyžaduje praxi a zkušenosti. S časem a úsilím se však každý hudebník může naučit efektivně improvizovat.