1. Brutova řeč:
- Počáteční podpora :Zpočátku se Brutova řeč setkává s podporou plebejů. Jsou ovlivněni jeho logickým uvažováním, apelem na jejich smysl pro spravedlnost a jeho zobrazením Caesarových ambicí. Brutus zdůrazňuje, že jednal pro větší dobro Říma a pro zachování jejich svobody.
- Posun sentimentu :Jak však Brutova řeč postupuje, někteří plebejci začínají zpochybňovat jeho argumenty. Jsou ovlivněni jeho nedostatkem emocionální přitažlivosti, neschopností oslovit Caesarovy pozitivní úspěchy a rigidním lpěním na abstraktních ideálech.
2. Antonyho řeč:
– Emocionální dopad :Antonyho řeč je charakteristická svou silnou emocionální přitažlivostí. Dovedně používá rétorické prostředky, gesta a vizuální pomůcky, aby rozdmýchal emoce plebejců. Tím, že Antony ukazuje Caesarův zkrvavený plášť a apeluje na jejich osobní spojení s Caesarem, vyvolává pocit soucitu, hněvu a zášti.
- Zvýšené nepřátelství :Antony účinně využívá sympatií plebejců, aby je obrátil proti Brutovi a spiklencům. Jeho projevu se podařilo vyvolat bouřlivou reakci davu, což je přimělo požadovat pomstu za Caesarovu smrt.
Brutova řeč v podstatě vyvolává počáteční podporu založenou na logickém uvažování, ale postrádá emocionální spojení. Antonyho řeč na druhou stranu zasahuje do emocí plebejců, podněcuje jejich hněv a zášť, což dramaticky posouvá jejich postoj ke spiklencům.