Posílení motivů: Sbor často odrážel nebo posiloval témata, nápady a emoce vyjádřené vůdcem. Toto opakování pomohlo zdůraznit důležitá sdělení a vytvořit pocit kolektivního porozumění mezi publikem.
Komentování akce: Sbor poskytoval kolektivní hlas, který komentoval události hry. Jejich postřehy, úvahy a reakce poskytly divákům pohled zvenčí a prohloubily interpretaci odvíjejícího se dramatu.
Emocionální vyjádření: Sbor zesílil emocionální dopad hry prostřednictvím jejich sdílených reakcí. Radostné sbory umocnily okamžiky oslav, zatímco truchlivé sbory dodaly hloubku tragickým a smutným scénám.
Zapojení publika: Formát call-and-response mezi vůdcem a sborem zaujal publikum přímo. Tato interakce přispěla ke společnému zážitku a pomohla divákům propojit se s emocemi a nápady na jevišti.
Vývoj dialogu: Výměna mezi sborem a vedoucím umožnila dynamickou výměnu myšlenek. To často vedlo k prohloubení dramatické situace a pomohlo posunout děj dopředu.
Katarze: V tragédiích byl katarzní účinek hry umocněn emocionálními reakcemi a nářky sboru. Podíleli se na utrpení postav a poskytovali kolektivní cestu k uvolnění emocí v publiku.
Dramatická intenzita: Sbor svými rytmickými zpěvy, tanci a kolektivní přítomností dodal dramatickému představení vizuální a zvukovou intenzitu.