1. Elipsy (...): Shakespeare používá elipsy k označení pauz a vyjadřuje Hamletovu váhavost a hluboké zamyšlení. Pauzy naznačují, že se Hamlet potýká se složitými otázkami a emocemi.
- _"Zda je vznešenější v mysli trpět..."_
2. Pomlčky (--): Čárky představují náhlé změny v myšlení nebo přerušení, odrážející Hamletův vnitřní konflikt. Zdůrazňují jeho oscilaci mezi různými úhly pohledu a intenzitu jeho emocí.
- _"Být či nebýt-- to je otázka..."_
3. Vykřičníky (!): Shakespeare používá vykřičníky, aby zdůraznil Hamletovu frustraci a úzkost. Tyto interpunkce vyjadřují intenzitu jeho pocitů a emocionální hloubku jeho existenciálních úvah.
-_"...Ó Bože! Bože!"_
4. Otazníky (?): Otazníky se používají k předložení filozofických otázek, se kterými se Hamlet potýká. Symbolizují jeho zmatek, pochybnosti a hledání odpovědí.
-_ "Kdo by snesl fardely, chrochtat a potit se pod unaveným životem?"_
5. Středníky (;): Středníky oddělují různé myšlenky nebo věty, což odráží Hamletovu snahu uspořádat své myšlenky. Přítomnost středníků však také vyjadřuje pocit fragmentace, který odráží jeho vnitřní chaos.
- _"Takže svědomí z nás všech dělá zbabělce; A tím i přirozený odstín předsevzetí..."_
6. Dvojtečky (:): Dvojtečky zavádějí vysvětlení nebo seznamy, odrážející Hamletovu snahu racionalizovat a analyzovat svou situaci. Přesto použití dvojteček také zdůrazňuje omezení rozumu v chápání složitosti života a smrti.
-"V tom spánku smrti, jaké sny mohou přijít, když jsme odhodili tuto smrtelnou cívku..."_
Prostřednictvím těchto specifických interpunkčních znamének Shakespeare živě zobrazuje Hamletův duševní stav, zachycuje jeho vnitřní boje, emocionální tíseň a filozofické úvahy. Rozumné použití interpunkce umocňuje dramatickou intenzitu samomluvy a prohlubuje divákovi porozumění Hamletově introspektivní cestě.