Zde jsou některé pozoruhodné aspekty tónu v Antonyho řeči:
Emocionální apel: Antony používá patos, apeluje na emoce davu, aby si získal jejich sympatie a podporu. Vyzdvihuje Caesarovy přednosti, popisuje jeho štědrost a úspěchy a vykresluje ho jako dobrotivého vůdce, který se staral o blaho lidí.
Řečnické otázky: Antony klade řadu řečnických otázek, aby zaujal publikum a přiměl je zamyslet se nad důsledky Caesarovy smrti. Tyto otázky zpochybňují motivy a činy spiklenců, naznačují jejich sobectví a nedostatek zájmu o lidi.
Ironie a sarkasmus: Antony používá ironii a sarkasmus, aby odhalil pokrytectví spiklenců a zejména Bruta. Mluví o nich jako o „čestných mužích“, přičemž nenápadně odhaluje jejich skutečné úmysly a důsledky jejich činů.
Opakování: Antony opakuje klíčové fráze a myšlenky v průběhu řeči, aby zdůraznil a uvedl své argumenty. Opakování „Brutus je čestný muž“ je zvláště účinné pro zdůraznění Brutovy domnělé ušlechtilosti a zároveň zpochybňuje jeho činy.
Vybízení k akci: Antony používá silný jazyk a vášnivé podání, aby podnítil dav k akci. Apeluje na jejich smysl pro loajalitu, vlastenectví a čest a vyzývá je, aby pomstili Caesarovu smrt a povstali proti spiklencům.
Celkově je tón řeči Marka Antonia v Juliu Caesarovi charakteristický svou přesvědčivou a pobuřující povahou. Antonyho obratné používání emocionálních apelů, rétorických technik a manipulace s jazykem mu umožňuje manipulovat s emocemi davu a řídit je k požadovanému postupu – podporovat Caesarovu věc a postavit se proti jeho vrahům.