Jaký je tón Marguerite – pokračování?

V básni „Marguerite-Continued“ je tónem neopětované lásky. Používání jazyka a obrazů mluvčího vytváří pocit touhy a melancholie. Báseň je psána ve druhé osobě, řečník oslovuje přímo Marguerite, což zdůrazňuje osobní a intimní povahu jejich pocitů.

Řečník používá jazyk, který vyjadřuje pocit hluboké náklonnosti a obdivu k Marguerite. Popisují ji jako „můj život, moje láska“ a označují ji jako „moje královna“ a „moje hvězda“. Řečník však také vyjadřuje pocit odstupu a nedosažitelnosti, čímž naznačuje, že jeho pocity jsou neopětované nebo nenaplněné.

Použití obraznosti v básni přispívá k tónu neopětované lásky. Řečník přirovnává Markétu ke květině, růži a lilii, které jsou všechny symboly krásy a čistoty. Tyto obrazy však také naznačují pocit křehkosti a pomíjivosti, který odráží obavy mluvčího, že jejich láska k Markétě nemusí vydržet nebo být naplněna.

Celkově je tón „To Marguerite-Continued“ tónem hluboké touhy, obdivu a lítosti, což odráží neopětovanou lásku řečníka k Marguerite.