Satira světa podnikání:
* Brokracie a neosobnost: Příběh kritizuje dehumanizující povahu pracoviště, kde se s jednotlivci zachází spíše jako s kolečky ve stroji než s lidmi. Vypravěčova posedlost efektivitou a jeho neschopnost porozumět Bartlebyho pasivnímu odporu zdůrazňuje toto téma.
* Kancelář "Dead Letter": Samotné prostředí symbolizuje nezáživnost a stagnaci právnické profese, představuje systém zásadní a v konečném důsledku nesmyslný. "Mrtvá písmena" představují obrovské množství práce, která je pohřbena a zapomenuta, což odráží marnost mnoha aspektů podnikání.
* Kapitalismus a zisk: Příběh naznačuje sociální nerovnosti, které existují v kapitalistickém systému. Zatímco vypravěč vzkvétá, Bartleby je odsunut na marginalizovanou pozici, která představuje strádání těch, kteří jsou vykořisťováni za účelem zisku.
Satira lidského stavu:
* Odcizení a izolace: Bartlebyho pasivní odpor a odmítání podílet se na okolním světě jsou symbolem existenciální izolace a bezvýznamnosti, kterou zažívá mnoho jedinců. Jeho prohlášení „Raději bych ne“ zapouzdřuje tento pocit odcizení a stažení.
* Povaha identity a účel: Bartlebyho tajemná minulost a nedostatek jasné motivace zpochybňují povahu identity a účelu. Představuje lidský boj o nalezení smyslu v chaotickém a lhostejném vesmíru.
* Soucit a empatie: Vypravěčova snaha porozumět Bartlebymu a jeho případné selhání spojit se s ním odhaluje omezení lidského soucitu a empatie. Příběh vybízí čtenáře, aby zvážili své vlastní reakce na utrpení druhých.
Celkově je „Bartleby the Scrivener“ hlubokým průzkumem světa obchodu i lidských podmínek. Kritizuje dehumanizující aspekty moderního života a zároveň uznává inherentní potíže s porozuměním a spojením s ostatními. Melvillova satira je jemná a vrstvená a zve čtenáře, aby se zabývali složitostí lidské existence a výzvami navigace ve světě, který často působí tísnivě i lhostejně.