V průběhu vyprávění Dante naráží na různé výzvy a překážky, které symbolizují lidské boje, hříchy a ctnosti. Když sestupuje do hlubin pekla, je svědkem trestání duší, které se dopustily různých prohřešků, od chlípných a nenasytných až po podvodné a zrádné. Tato setkání staví Danteho před morální dilemata a nutí ho přemýšlet o svých vlastních činech a chybách.
V očistci prochází Dante procesem očisty, když stoupá na horu směrem k ráji. Zde se setkává s dušemi, které činí pokání za své hříchy a usilují o vykoupení. Tato říše odráží Danteho touhu po duchovním růstu a transformaci, když se snaží překonat své lidské slabosti a povznést se k božské milosti.
Konflikt nakonec vyvrcholí v ráji, kde se Dante setkává s blaženou vizí a zažívá přímou přítomnost Boha a božské osvícení. Symbolizuje vyřešení jeho konfliktu a překonání světských bojů a omezení.
V širším měřítku se Božská komedie zabývá také teologickými a filozofickými otázkami souvisejícími s božskou spravedlností, vykoupením, svobodnou vůlí a povahou hříchu a ctnosti. Tyto konflikty odrážejí Danteovo vlastní zkoumání lidské povahy, morálky a složitého vztahu mezi lidstvem a božským.