1. Předvídání tragédie:Publikum ví, že třešňový sad je připraven k prodeji a že postavy, jako je Ranevskaja, na tuto hrozící katastrofu zapomínají. Toto poznání vytváří pocit strachu a očekávání.
2. Nedorozumění a chybná komunikace:Čechov využívá nedorozumění a chybnou komunikaci k zesílení napětí. Například postavy jako Lopakhin a Trofimov vyjadřují své pocity a nápady, ale ostatní jsou často nepochopeni nebo odmítnuti, což vede k frustraci a konfliktům.
3. Skryté pocity a vnitřní boje:Postavy před sebou často tají své skutečné pocity a boje. Toto zadržování informací a přítomnost tajemství přispívají k budování napětí a pocitu, že se něco chystá propuknout.
4. Předvídání:Autor pomocí jemných náznaků a předznamenání naznačuje nevyhnutelný osud postav a jejich světa. Například zvuk vzdáleného kácení stromů slouží jako předzvěst blížící se zkázy třešňového sadu.
5. Nevyřešené konflikty:Čechov nechává určité konflikty nevyřešené, což vytváří pocit napětí. Osud postav, jako jsou Anya a Trofimov, zůstává nejistý a nechává diváky přemýšlet o jejich budoucnosti.
Tyto případy dramatické ironie zvyšují napětí ve hře tím, že vytvářejí mezeru mezi tím, co ví publikum, a tím, co vědí postavy. Publikum je zasvěceno do informací, které si postavy neuvědomují, což má za následek pocit předtuchy a nejistoty, který žene děj kupředu.