* Vítr: "Vítr, který celý den hvízdal truchlivou melodii, se náhle proměnil v divoký, radostný jekot." (To dává větru lidské emoce a činy.)
* Stromy: "Stromy vstávaly jako strážci, jejich větve se natahovaly, jako by vítaly úsvit." (To přirovnává stromy ke strážcům a dává jim pocit účelu a záměru.)
* Dům: "Starý dům se sedlovou střechou a vikýři jako by se na ně usmíval." (To dává domu lidské vlastnosti, včetně schopnosti usmívat se.)
* Potok: "Potok se vesele zachechtal, když tančil po kamenech." (To dává potoku schopnost vydávat zvuky a jednat s lidskými emocemi.)
* Slunce: "Slunce zapadlo za kopce a vybarvilo oblohu v záři karmínové a zlaté." (To popisuje působení slunce, jako by to byl malíř.)
Tyto příklady ukazují, jak L.M. Montgomery používá personifikaci k vytvoření živých obrazů a oživení přírodního světa. Tato technika pomáhá učinit příběh poutavějším a dodává popisům vrstvu hloubky.