> "Rose, vždycky sis myslela, že jsem moc. Vždycky sis myslela, že jsem moc hlučná, moc velká, moc. A já věděla, že ses vždycky bála, že tě zastíním. Vždycky sis myslela, že jsi moc malá, moc tichá, moc jako máma. Ale Rose, nejsi moc, jsi prostě správná. Oba jsme se narodili pod stejným znamením. Oba máme v srdcích strach a oba víme, jak to s láskou můžeme mít. nechat se zářit, ale můžeš zářit tak jasně a já tě miluji.
Tento dopis je hluboce osobní a emocionální a vyjadřuje Maggieinu lásku a obdiv k Rose. Je to srdečné prohlášení, které přesahuje jednoduchou báseň a odráží složitý vztah mezi oběma sestrami.