V první sloce básník popisuje prostředí jako „temnou džungli“, kde se hlavní hrdina (pravděpodobně lovec) potuluje. Místo lovu divokých zvířat však hledá „tygry bez zubů“ a „nosorožce bez rohů“.
Ve druhé sloce se báseň zvrtne. Lovec začne hledat zvířata s lidskými vlastnostmi nebo chováním. Chce najít králíky v monoklech, prasata hrající na bubny a hrochy v chomoutu (spodní prádlo používané viktoriánskými ženami).
Jak báseň postupuje, je jasné, že lovec nehledá tradiční trofeje nebo kořist. Místo toho se zdá, že je na rozmarném dobrodružství a hledá nekonvenční a nesmyslná zvířata.
Báseň hravě podvrací konvenční pojetí lovu tím, že nebezpečná zvířata nahrazuje neškodnými až komickými tvory. Ogden Nash tak vnáší do konceptu lovu humor a ironii.
Tato báseň ilustruje Nashův vtipný styl a jeho talent tropit si legraci ze společenských norem a očekávání. Vytváří hravou atmosféru a jemně si dělá legraci z lovců, kteří by mohli upřednostnit vzácnost úlovků před samotným lovem a dobrodružstvím.