Co znamená vrána, když říká, že pomsta bude moje?

Ve hře „Titus Andronicus“ od Williama Shakespeara, postava Tamory, královny Gótů, říká větu „pomsta je moje“ poté, co její manžel Titus Andronicus zabil jejího syna Mutia. Vyjadřuje svou touhu po pomstě Titovi za zabití jejího syna. Fráze „pomsta je moje“ je prohlášením jejího úmyslu pomstít se sama, spíše než spoléhat na zákon nebo jiné vnější síly, aby tak učinily. Je to prohlášení o její vlastní svobodě jednání a moci a varování Titovi, že neunikne jejímu hněvu.

V kontextu hry má tato linie několik významových vrstev. Na jedné úrovni odráží témata pomsty a násilí, která probíhají celou hrou. Tamořina touha po pomstě je živena jejím smutkem a vztekem nad ztrátou syna a je ochotna zajít jakkoli, aby toho dosáhla. Na jiné úrovni lze linii vnímat jako odraz dynamiky síly působící ve hře. Jako žena a cizinka je Tamora často mužskými postavami kolem ní marginalizována a podceňována. Její prohlášení o pomstě však ukazuje, že ji nelze brát na lehkou váhu a že je sama schopna ovládat moc a vliv.

Věta „pomsta je moje“ má také širší ohlas mimo kontext hry. V historii se používal k vyjádření myšlenky, že spravedlnosti a odplaty lze dosáhnout osobním jednáním spíše než právními nebo institucionálními prostředky. Je to výzva k akci a připomínka toho, že ti, kdo ubližují druhým, nemusí vždy uniknout následkům.