Zde jsou některé klíčové aspekty kontextu „Požehnání“:
1. Patriarchální společnost: Báseň je zakořeněna v kontextu patriarchální společnosti, kde muži drží moc a autoritu nad ženami. Od žen se očekává, že budou submisivní a poslušné a jejich role se často omezují na domácí povinnosti a plození dětí.
2. Objektivizace žen: Báseň zdůrazňuje, jak jsou ženská těla často vnímána jako objekty, které muži obdivují, touží a ovládají. Řádky:„Budou tě chválit s otevřenými ústy/Požehnají tvému obličeji a ňadrům,“ naznačují, že ženská těla jsou ceněna především pro jejich fyzické vlastnosti, nikoli pro jejich vnitřní vlastnosti nebo intelekt.
3. Ztráta identity: Báseň zkoumá ztrátu identity, kterou mohou ženy zažít v patriarchální společnosti. Linka „Jste hliněná nádoba/K naplnění a vyprázdnění/Znovu a znovu“ symbolizuje, jak je identita žen často definována jejich reprodukční funkcí spíše než jejich vlastními touhami a aspiracemi.
4. Odpor a agentura: Navzdory represivní povaze patriarchálního systému, báseň také naznačuje možnost odporu a agentury pro ženy. Řádek „Budeš říkat ne“ naznačuje, že ženy mají moc prosadit svou vlastní vůli a odmítají se podřídit společenským očekáváním.
5. Požehnání a podvracení: Název básně „Požehnání“ se ironicky používá k podvrácení tradičního pojetí požehnání. Báseň zpochybňuje myšlenku, že ženská těla a zážitky by měly být oslavovány a požehnány pouze pro jejich reprodukční schopnosti a podřízenost mužům. Místo toho nabízí jemnější a posilující pohled na životy a identity žen.
Celkově lze říci, že kontext „Požehnání“ je kontext patriarchální společnosti, která omezuje a kontroluje ženská těla a identity. Báseň kritizuje tyto utlačující struktury a zároveň nabízí záblesk naděje pro ženský odpor a sebeurčení.