O čem je báseň The moudrosti Shelley?

Báseň „The Wisdom of Shelley“ od George Santayana je komentářem k životu a filozofii romantického básníka Percy Bysshe Shelleyho. Báseň zkoumá Shelleyho touhu po vědění, jeho lásku k přírodě a jeho víru v sílu představivosti přeměnit svět. Santayana obdivuje Shelleyho idealismus, ale také kritizuje jeho nedostatek praktičnosti a jeho tendenci stáhnout se ze světa.

Báseň se skládá z pěti slok, z nichž každá zkoumá jiný aspekt Shelleyho života a díla. V první sloce Santayana popisuje Shelleyho touhu po vědění a přirovnává ho k „opilé včele“ poletující z jedné květiny na druhou. Ve druhé sloce chválí Shelleyovu lásku k přírodě a jeho schopnost vidět krásu a zázraky v přírodním světě. Ve třetí sloce oslavuje Shelleyho víru v sílu představivosti a jeho oddanost sociální reformě. Ve čtvrté sloce kritizuje Shelleyho nedostatek praktičnosti a jeho tendenci stáhnout se ze světa. V páté a poslední sloce shrnuje Shelleyho filozofii a tvrdí, že Shelley věřil, že jedinou skutečnou realitou je „ideální svět“ a že fyzický svět je pouze „stínem“ ideálu.