Začátek:Báseň začíná pocitem melancholie a rezignace. Řečník naříká nad plynoucím časem a nevyhnutelným příchodem smrti a přirovnává se k letnímu dni, který pomalu mizí. Nálada je nálada smutku a přijetí smrtelnosti.
Konec:Oproti ponurému tónu na začátku nabírá konec básně pozitivnější a nadějnější notu. Řečník nachází útěchu v myšlence, že jeho láska k osobě oslovené v básni přežije i po smrti a bude žít dál, i když jeho fyzické tělo zanikne. Tento posun v náladě naznačuje smysl pro transcendenci a sílu lásky překonat hranice smrtelnosti.