Ve světě tlumených snů a popelavého nebe,
Vzplane jiskra, melodie, která letí.
Výbuch ohňostroje, symfonie barev,
Vznícení naděje, rozptýlení utrpení života.
Každý záblesk je svědectvím neporušené vůle,
Stoupající z hlubin, odolnost tak čistá.
Skrze zkoušky, kterým čelíme a temnotu k rozptýlení,
Duše vítězící, duch navždy jistý.
Jako fénix vstávající ze svého ohnivého hnízda,
Rozbité úlomky přeměněné na hřeben,
Vzpírat se limitům, stoupat stále výš,
Honba za sny, neúprosná touha.
Skrz temnotu, maják tak jasný,
Vedoucí srdce ztracená v hlubinách noci,
Připomínka síly, věčné světlo,
Na této cestě snů, věčné.
Nechte ohňostroj tančit přes kupoli,
Svědectví o triumfu, který jsme znali.
Neboť v plameni přebývá dědictví,
Neústupný duch, zářivý příliv.