V básni Anacreon uvažuje o daru, který dostal. Žasne nad jeho krásou a řemeslným zpracováním, ale také poznamenává, že nejcennějším aspektem dárku je láska a náklonnost, kterou představuje. Tvrdí, že i ten nejjednodušší a nejlevnější dárek může být smysluplný a hodnotný, pokud je dán s upřímností a péčí.
Báseň zdůrazňuje, že je důležité vážit si a vážit si darů, které dostáváme, bez ohledu na jejich materiální hodnotu. Připomíná nám, že skutečná hodnota dárku spočívá v poutu a náklonnosti mezi dárcem a obdarovaným.