Zde jsou některé z literárních prostředků a jejich význam v "The Fairy Song":
1. Obrazy:Alcott používá živé obrazy k vytvoření podmanivého zobrazení říše víl. Báseň je plná barevných a okouzlujících popisů, jako je „smaragdová paseka“, „stříbrné světlo“ a „pavoucí křídla“. Tyto snímky oslovují smysly a umocňují čtenářův zážitek tím, že oživují pohádkový svět.
2. Personifikace:Alcott zosobňuje víly a připisuje jim lidské vlastnosti. Víly jsou popisovány jako „smát se“, „tancovat“ a „zpívat“, což těmto kouzelným tvorům přináší pocit živosti a osobnosti. Personifikace přidává vrstvu emocionálního spojení, díky čemuž jsou víly sympatické a čtenářsky milé.
3. Rým a rytmus:Báseň se řídí konzistentním schématem rýmu (AABBCC), které vytváří smysl pro muzikálnost a rytmus. Použití rýmu dodává básni její melodickou kvalitu a zvýrazňuje její povahu zpěvu. Rytmus, poznamenaný opakováním „Pohádkové písně“, dále zdůrazňuje radostný a hravý tón básně.
4. Opakování:Alcott využívá opakování k vytvoření fascinujícího efektu a zdůraznění určitých myšlenek. Například fráze „pohádková píseň“ se opakuje v celé básni a navozuje pocit úžasu a okouzlení. K muzikálnosti básně přispívá i opakování určitých slov a frází, díky nimž je pro čtenáře zapamatovatelnější a poutavější.
5. Téma nevinnosti:Báseň shrnuje téma nevinnosti z pohledu dítěte. Dítě se setkává s vílami s pocitem úžasu a fascinace, což představuje dětský úžas a otevřenost magickému a imaginativnímu světu. Toto téma nevinnosti je ústředním bodem básně, protože zdůrazňuje důležitost zachování a opatrování dětského smyslu pro úžas a představivost.
Celkově je „The Fairy Song“ od Louisy May Alcottové nádhernou básničkou, která využívá metafor, personifikaci, rým, rytmus a opakování k vytvoření magického a okouzlujícího světa. Báseň zkoumá téma nevinnosti a dětského úžasu a zachycuje podstatu bezstarostného ducha mládí.