* Prozkoumat povahu osudu a svobodné vůle: Diderot byl zastáncem svobodné vůle a racionalismu, ale *Jacques the Fatalista* se potýká s otázkou determinismu. Zaměření příběhu na zdánlivě předem určené události a neschopnost postav uniknout svému osudu vyvolává náročné otázky o lidském jednání.
* Pro experimentování s formou vyprávění: Diderot byl literární inovátor, který zpochybnil tradiční narativní struktury. *Jacques the Fatalist* je hravý a roztříštěný román, přeskakující mezi různými příběhy, posouvající perspektivy a využívající nekonvenční techniky. Jednalo se o záměrný pokus vymanit se z tradičních literárních norem.
* Kritizovat společenské normy: Román satirizuje společenské konvence a pokrytectví prostřednictvím vtipných žertů a cynických postřehů svých postav. Diderot příběh používá k žertování aristokracie, armády a dalších institucí své doby.
* Aby předvedl své filozofické myšlenky: Diderotovo dílo je hluboce prostoupeno jeho filozofickými názory na materialismus, ateismus a důležitost rozumu. *Jacques the Fatalist* tyto myšlenky vetkává do vyprávění a nenápadně zpochybňuje tradiční náboženské a metafyzické přesvědčení.
* Pro čistou zábavu: I když je román filozofickým dílem, je také neuvěřitelně zábavný. Dialogy jsou vtipné, postavy nezapomenutelné a příběh plný zvratů. Diderot si pravděpodobně oblíbil výzvu vytvořit dílo, které by mohlo být pro čtenáře intelektuálně stimulující a poutavé.
Stručně řečeno, *Jacques the Fatalist* je produktem Diderotovy mnohostranné intelektuální zvědavosti a touhy experimentovat s formou i obsahem. Román použil k prozkoumání složitých filozofických otázek, ke kritice společnosti a k pobavení publika způsobem, který byl hravý i provokativní.