- Ibn Khaldun se vědomě snažil zaznamenat historii s co největší přesností a kritizoval tradiční historiky za to, že se spoléhají na pověsti a legendy.
- Snažil se založit své zprávy na spolehlivých zdrojích, jako jsou svědectví očitých svědků, oficiální dokumenty a historické záznamy.
- ابن خلدون byl také odhodlán předložit spravedlivý a nestranný popis událostí a vyhnout se zaujatosti a předsudkům.
2) Široké zaměření a interdisciplinární přístup:
- Na rozdíl od mnoha historiků své doby, kteří se zaměřovali především na politické a vojenské události, Ibn Khaldun zaujal širší pohled na historii.
- Ponořil se do sociálních, ekonomických a kulturních faktorů a tvrdil, že ty jsou nezbytné pro pochopení vzestupu a pádu civilizací.
- Přístup Ibn Chaldúna byl skutečně interdisciplinární, čerpal ze sociologie, ekonomie, geografie a dalších disciplín.
3) Důraz na sociální faktory a 'asabiyyah':
- Ibn Khaldun skvěle navrhl koncept 'asabiyyah, neboli sociální soudržnosti, jako klíčového faktoru při formování a úspěchu civilizací.
- Tvrdil, že silný smysl pro skupinovou solidaritu a sdílené hodnoty jsou zásadní pro ustavení politické moci a udržení společenského řádu.
- Zaměření Ibn Chaldúna na sociální faktory ho odlišovalo od mnoha současných historiků, kteří zdůrazňovali jednotlivé vůdce nebo božské zásahy.
4) Pohledy na životní cyklus civilizací:
- Ibn Khaldun představil převratnou teorii o životním cyklu civilizací, což naznačuje, že procházejí různými fázemi růstu, zralosti, úpadku a kolapsu.
- Analyzoval faktory, které přispívají k oslabení a případnému pádu civilizací, včetně korupce, luxusu a vnitřních konfliktů.
- Myšlenky Ibn Khaldúna o dynamice civilizací měly vliv na moderní sociologické a historické teorie.
5) Vliv na historiografii a historickou metodologii:
- Práce Ibn Khaldúna měla hluboký dopad na historickou vědu a metodologii.
- Jeho trvání na přesnosti, objektivitě a komplexním přístupu k historii stanovilo pro historiky v islámském světě nový standard.
- Mnoho následujících muslimských historiků přijalo jeho metody a zásady a jeho myšlenky měly také významný vliv na evropskou historiografii.
6) Příspěvek k sociologii a společenským vědám:
- Ačkoli je Ibn Khaldun známý především jako historik, díky svým pohledům na společnost, kulturu a sociální změny se stal významnou osobností na poli sociologie.
- Jeho důraz na skupinovou dynamiku, sociální soudržnost a roli sociálních institucí má velký vliv na sociologické myšlení.
- Jeho práce byla studována a citována sociology a sociálními vědci napříč obory.