1. Záštita: Shakespearova kariéra dramatika se rozběhla za vlády královny Alžběty I., která byla velkou mecenáškou umění. Ona a její dvůr byli vášnivými divadelníky a Shakespearovy hry se často hrály na královském dvoře. Tato záštita poskytla Shakespearovi stálý zdroj příjmů a umožnila mu soustředit se na psaní.
2. Spolupráce: Během alžbětinského období bylo běžné, že dramaturgové spolupracovali na psaní her. Shakespeare na několika svých hrách spolupracoval s dalšími dramatiky, jako jsou Thomas Dekker a Thomas Middleton. Tato spolupráce mu umožnila sdílet nápady a získávat zpětnou vazbu o své práci, což mohlo přispět k jeho produktivitě.
3. Oblíbenost divadla: Divadlo se během alžbětinského období stalo stále populárnějším a Londýn byl domovem prosperující divadelní scény. Shakespearovy hry byly divácky oblíbené a on si dokázal vybudovat úspěšnou kariéru dramatika. Úspěch jeho her mu umožnil pokračovat v psaní a produkci nových děl.
4. Osobní motivace: Shakespeare byl oddaný a vášnivý spisovatel a měl silnou touhu vytvořit velká umělecká díla. Jeho osobní motivace a oddanost svému řemeslu možná přispěly k jeho vysoké úrovni produktivity.