Laureátova teorie je založena na jejím výzkumu a analýze starověkých textů, artefaktů a archeologických nálezů z celého světa. Zdůrazňuje důkazy o dálkových obchodních sítích, kulturních vlivech a technologickém šíření, což naznačuje, že starověké civilizace nebyly izolované entity, ale spíše se aktivně zapojily do globálních výměn.
Laureate například poukazuje na důkazy o obchodu mezi starověkým Egyptem a civilizací údolí Indu a také na kulturní vlivy z Blízkého východu na mezoamerické civilizace. Tvrdí, že tato spojení usnadnila šíření myšlenek, technologií a komodit, což vedlo k významným kulturním a společenským transformacím v různých částech světa.
Laureátova teorie také zdůrazňuje roli námořního obchodu a kulturní difúze při utváření starověké historie. Navrhuje, že námořní civilizace, jako jsou Féničané a Řekové, hrály klíčovou roli při usnadňování globálních výměn, spojování různých regionů a usnadňování šíření znalostí a kulturních praktik.
Zkoumáním propojenosti starověkých civilizací Laureátova teorie zpochybňuje tradiční pohledy na historii a zdůrazňuje důležitost zvážení globálních interakcí při pochopení vývoje lidských společností. Povzbuzuje historiky a badatele, aby při zkoumání minulosti přijali širší perspektivu a rozpoznali přínosy a vlivy různých kultur na světové dějiny.