Zaměření na kapitoly 11-16 Frankensteina, jak tato část přetváří reakce čtenářů na monstrum Do jaké míry tyto kapitoly odrážejí pohled Mary Shelleys na společnost?

V kapitolách 11-16 „Frankensteina“ prochází postava Netvora významným vývojem, který přetváří čtenářovu odezvu na něj. Tato část románu odhaluje více vnitřních myšlenek, pocitů a motivací Netvora a polidšťuje jej způsobem, který ve čtenáři vyvolává sympatie a porozumění. Zde jsou některé klíčové aspekty toho, jak tyto kapitoly přetvářejí čtenářovu odezvu na Netvora:

1. Představení perspektivy netvora :

Před těmito kapitolami bylo Monstrum primárně prezentováno optikou Victora Frankensteina a reakcí ostatních postav na něj. V kapitolách 11-16 však čtenář získá přímý přístup k myšlenkám a emocím Netvora. To umožňuje čtenáři vidět jej jako vnímající, emocionální bytost, schopnou trpět a toužit po společnosti.

2. Zkoumání Netvorova dětství :

Monster přemítá o svých raných zkušenostech po svém stvoření a popisuje svůj počáteční zmatek, strach a zvědavost. Vypráví o svých bojích o přežití a o svých setkáních s přírodou a společností. Tento vhled do jeho výchovy pomáhá čtenáři pochopit motivaci Netvora a poskytuje kontext pro jeho činy.

3. Empatie pro monstrum :

Vyprávění Netvora vyvolává ve čtenáři empatii, když si naříká nad svou izolací a touhou po lásce, porozumění a místě ve společnosti. Jeho osamělost a utrpení z něj činí sympatickou postavu, která zpochybňuje jeho prvotní vnímání jako čistě monstrózního a zlého tvora.

4. Společenské odmítnutí :

Čtenář je svědkem opakovaných pokusů Netvora spojit se s lidmi, aby byl nakonec odmítnut a haněn. Jeho touha po společnosti a přijetí se setkává se strachem a nenávistí a ukazuje předsudky a krutost, které ve společnosti existují.

5. Úvahy o přírodě a lidskosti :

Zkušenosti Netvora ho vedou k úvahám o vztahu mezi přírodou a lidstvem. Krásu a harmonii přírody staví do kontrastu s chybami a nedokonalostmi lidské společnosti a vyvolává otázky o povaze dobra a zla.

6. Společenská reflexe :

Prostřednictvím zážitků a pozorování Netvora se Mary Shelley zamýšlí nad společenskými problémy své doby. Román kritizuje sociální hierarchie, předsudky a důsledky zanedbávání soucitu a porozumění.

7. Posun morálních perspektiv :

Čtenářovo morální hodnocení Victora Frankensteina a netvora se stává složitějším. Zatímco Victorovy činy zůstávají eticky sporné, čtenář nyní může chápat motivaci a činy Netvora jako reakci na společnost, která ho odmítla.

Na závěr, kapitoly 11-16 "Frankenstein" přetvářejí čtenářovu reakci na Netvora tím, že poskytují vhled do jeho vnitřního světa a zkušeností. Prezentace perspektivy Netvora ho polidšťuje, vyvolává empatii a zpochybňuje jeho prvotní vnímání jako čistě zlého. Zkoumání postavy Netvora Mary Shelley také slouží jako kritika společenských problémů a zdůrazňuje důsledky předsudků, izolace a nedostatku soucitu.