1. Personifikace: Keats zosobňuje kobylku a cvrčka a dává jim lidské vlastnosti a vlastnosti. Kobylka je popisována jako „veselá“, „hlasitá“ a „nejšťastnější“, zatímco cvrček je charakterizován jako „chudý“, „melancholický“ a „tichý“. Tato personifikace pomáhá vytvořit pocit empatie pro oba hmyz a umožňuje básníkovi prozkoumat jejich různé postoje k životu.
2. Metafora: Keats používá metafory k porovnání kobylky a cvrčka s jinými předměty nebo koncepty. Například kobylku popisuje jako „potrubní“ hmyz, což naznačuje její radostnou a bezstarostnou povahu. Naproti tomu cvrčka přirovnává k „tichému tvaru“, přičemž zdůrazňuje jeho tichou a osamělou existenci. Tyto metafory pomáhají vytvořit živý obraz dvou hmyzu a jejich kontrastních osobností.
3. Aliterace: Keats používá aliteraci, opakování souhláskových zvuků na začátku slov nebo slabik, k vytvoření pocitu rytmu a muzikálnosti v básni. Například řádek „Poezie země nyní přestává“ obsahuje opakování zvuku „p“, což pomáhá napodobit zvuk písně kobylky. Toto použití aliterace dodává básni smyslové bohatství a zvyšuje její celkovou hudebnost.
4. Snímky: Keats používá živé snímky k vytvoření podrobného a smyslového popisu přírodního světa. Báseň je plná odkazů na památky, zvuky a textury, jako je „kobylka u dýmky“ a „mručení nesčetných včel“. Tyto snímky pomáhají vytvořit silný pocit atmosféry a umožňují čtenáři zažít přírodní svět očima básníka.
5. Kontrast: Keats používá kontrast, aby zdůraznil rozdíly mezi kobylkou a cvrčkem. Kobylka je zobrazena jako bezstarostné a šťastné stvoření, zatímco cvrček je zobrazen jako melancholická a osamělá postava. Tento kontrast pomáhá vytvářet v básni pocit napětí a dramatu a vyvolává otázky o povaze štěstí a smyslu života.
Celkově Keatsovo zručné použití literárních prostředků, jako je personifikace, metafora, aliterace, obraznost a kontrast, přispívá k bohatosti, složitosti a emocionálnímu dopadu básně, což mu umožňuje prozkoumat témata přírody, smrtelnosti a lidských podmínek.