Ernesto Nabolli se narodil v Miláně v roce 1957. Vystudoval filozofii na univerzitě v Miláně. Jako novinář pracoval pro několik novin a časopisů, včetně La Repubblica a Il Corriere della Sera. Je také rozhlasovým a televizním moderátorem.
Nabolli napsal několik románů a povídek. Jeho první román Il profumo del silenzio (1991) byl v Itálii bestsellerem a získal Premio Campiello. Mezi jeho další romány patří La casa della felicità (1993), Il mare nel cuore (1995), La vita è un viaggio (1997) a L'amore è una cosa stupida (1999).
Nabolliho povídky byly publikovány v několika antologiích. Napsal také řadu esejů, včetně Il futuro della memoria (1998) a La bellezza della vita (2000).
Nabolli je také překladatel. Přeložil několik anglicky psaných románů do italštiny, včetně Velkého Gatsbyho od F. Scotta Fitzgeralda a Catcher in the Rye od J. D. Salingera.
Kromě své literární práce je Nabolli také hudebníkem. Hraje na kytaru a zpívá v kapele Nabolli e i Suoi Amici.
Za svůj přínos literatuře byl v Itálii dvakrát oceněn. Prestižní Pirandello Prize mu byla udělena v roce 2001. V roce 2008 obdržel Cenu Stresa za kariérní úspěch.
Nabolli je ženatý a má dvě děti. Žije v Miláně.