1. Personifikace: Rubadiri dává přírodním silám a živlům vlastnosti podobné lidským. Například bouřka je personifikována jako „strašlivé monstrum“ a déšť jako „ohnivé kulky“.
2. Přirovnání: Rubadiri používá přirovnání k přirovnání hromu ke „vzdáleným zbraním“ a blesku k „zuřivému hadovi“.
3. Metafory: Používá metafory, aby popsal blesky jako „zuby rozhněvaných mraků“ a déšť jako „milion korálků“.
4. Hyperbola: Rubadiri používá hyperbolu ke zdůraznění intenzity bouře. Například popisuje déšť jako „lavinu vody“ a hrom jako „kolosální buben na obloze“.
5. Aliterace: Pro rytmický efekt se používá opakování souhláskových hlásek na začátku slov. Například „ohlušující liják“ a „třesoucí se stromy“.
6. Onomatopoje: Rubadiri používá slova, která napodobují zvuky, jako je „bum“ a „řev“, aby umocnila smyslový zážitek z bouře.
7. Rým: Použití slov s podobnými zvuky na konci řádků se používá k vytvoření pocitu muzikálnosti a rytmu v básni. Například „liják“ a „řev“.
8. Symbolismus: Rubadiri používá symboly k vyjádření hlubších významů. Blížící se bouřka může být chápána jako symbol blížícího se konfliktu, zatímco prudká bouře může symbolizovat zmatek a chaos lidské existence.
9. Snímky: V celé básni Rubadiri používá živé obrazy, aby vytvořil smyslový zážitek pro čtenáře, což mu umožňuje vizualizovat a cítit intenzitu africké bouře.
10. Začlenění: Rubadiri používá enjambment, kdy věta nebo fráze přechází z jednoho řádku na druhý bez pauzy, k vytvoření pocitu návaznosti a naléhavosti.