* Zacházet s ní jako s projektem, ne jako s osobou: Higgins vidí Elizu jako surový materiál, který má být formován do jeho ideálu „dámy“. Nerespektuje její individualitu ani její právo zvolit si vlastní cestu. Nahlíží na ni jako na experiment, neustále s ní manipuluje a nedbá na její pocity.
* Snížení jejího sociálního postavení: Higgins neustále Elize připomíná její nízké společenské postavení, nazývá ji „snipkou“ a zlehčuje její původ. To je hluboce zraňující a posiluje to společenské předsudky, kterým čelí.
* Zneužití její zranitelnosti: Využije Eliziny touhy po lepším životě a slíbí jí proměnu, která ve skutečnosti stojí značné osobní náklady. Nenabízí jí skutečnou podporu ani ohledy, ale využívá ji pro vlastní zábavu a vědecký experiment.
* Nezváží její emocionální potřeby: Ignoruje Elizinu emocionální pohodu a odmítá její pocity jako nedůležité a irelevantní. Nedokáže si přiznat emocionální trauma, které ona snáší během transformačního procesu.
* Nakonec ji opouštím: Zatímco sám sebe vidí jako jejího stvořitele, nakonec se jí zřekne a nechá ji zranitelnou a nejistou ohledně její budoucnosti. Nedokáže ji připravit na skutečný svět a jeho složitosti a nechává ji čelit následkům svých činů samotnou.
Zatímco hra končí tím, že si Eliza zvolí život nezávislý na Higginsovi, škoda, kterou jí způsobil, je značná. Nejenže s ní manipuloval, ale také v ní vštípil pocit nejistoty a pochybností o sobě, které ji pravděpodobně na dlouhou dobu ovlivní. Udělal z ní úspěch, ale za velkou osobní cenu.
Je důležité poznamenat, že Shawova hra je kritikou třídní nerovnosti a společenských předsudků a Higginsovy činy mají upozornit na škodlivé důsledky takových systémů. Působí jako reprezentace dominantní třídy a využívá ty s menší mocí pro svůj vlastní zisk.