1. Genderové rozdíly v morálním uvažování: Gilligan zpochybnil dominantní teorie mravního vývoje, jako je Kohlbergova teorie, která byla založena především na studiích mužských subjektů. Tvrdila, že morální uvažování žen se často liší od mužského a nemůže být adekvátně zachyceno stávajícími rámci.
2. „Jiný hlas“ žen: Gilliganová navrhla, že morální uvažování žen často klade větší důraz na vztahy, péči a odpovědnost vůči druhým spíše než na abstraktní principy a spravedlnost. Označila to jako „jiný hlas“ žen v morálním rozhodování.
3. Etika péče: Gilligan představil koncept etiky péče jako ústřední součást morálního rozvoje. Etika péče se zaměřuje na důležitost péče o druhé, udržování vztahů a udržování sociálních vazeb jako základních morálních principů.
4. Kritika Kohlbergovy teorie: Gilligan kritizoval Kohlbergovu teorii mravního vývoje pro její důraz na univerzální morální principy a zanedbávání kontextuálních a vztahových aspektů morálky. Tvrdila, že Kohlbergova teorie byla zaujatá směrem k mužským perspektivám a přehlížela význam péče a odpovědnosti v morálním rozhodování.
5. Spravedlivý komunitní přístup: Gilliganův výzkum ji přivedl k navržení alternativního přístupu k morálnímu rozvoji, který zdůrazňuje důležitost vytváření spravedlivých komunit. Tvrdila, že morální růst zahrnuje podporu vztahů založených na rovnosti, respektu a schopnosti řešit konflikty prostřednictvím dialogu a spolupráce.
6. Dopad na feministickou etiku a psychologii: Gilliganova práce významně ovlivnila feministickou etiku, psychologii a genderová studia. Zpochybnila tradiční představy o morálce a rozšířila chápání morálního vývoje tak, aby zahrnovala perspektivy, které oceňují vztahy, péči a vzájemnou závislost.
Gilliganův výzkum byl kritizován pro své zaměření na genderové rozdíly spíše než individuální variace v rámci genderových skupin. Její důraz na etiku péče a důležitost vztahů v morálním vývoji však poskytl nové poznatky a rozšířil naše chápání morálního uvažování a rozhodování.